Digitální nomádství – jak jsem začal cestovat

4
Digitální nomádství – jak jsem začal cestovat

Už od vysoké školy jsem snil, že budu cestovat a žít různě po světě. Odjel jsem proto během bakalářského studia na jeden semestr do Finska v rámci Erasmus programu. Byla to skvělá zkušenost, která mne v mém snu utvrdila. Představoval jsem si, že dokončím školu, nechám se zaměstnat u nadnárodní korporace a budu kvůli práci cestovat různě po světě.

Když jsem však dokončil vysokou školu, už jsem měl založenou společnost PATRON-IT s.r.o. a nechtělo se mi to celé zahodit. Během následujících roků jsem byl párkrát ve stavu, kdy jsem přemýšlel nad tím, jestli to má cenu a zdali neudělat změnu. Pokaždé však přišla nějaká událost, která posunula podnikání o kus dále a já setrval. Minulý rok se daly věci do pohybu a já jsem za posledních 12 měsíců strávil většinu času v zahraničí.

Vše do sebe zapadlo

Často si říkám, že vše má svůj čas a v roce 2016 podle mě ten čas nadešel:

  • Náhodou jsem v novinách narazil na reklamu na knihu Travel Bible od Matouše Vinše a Petra Nováka o digitálním nomádství. Hned ten den jsem si ji objednal a během pár dní přečetl. Myslím, že zrovna tato kniha byla impulzem ke všemu. Zjistil jsem, že lidí, kteří cestují, a přitom pracují na dálku, je hodně. Pokud vás zajímá cestování, tak knihu určitě doporučuji.
  • Se společníkem jsme si více upřesnili rozdělení práce. Vše ohledně osobního kontaktu se zákazníky přešlo na něj a na mne zůstalo řešení problémů, se kterými si ostatní nevěděli rady a nastavování procesů (samozřejmě, že se oba vzájemně zastupujeme a věci spolu probíráme). Díky tomu naprostá většina zákazníků od roku 2016 můj obličej již neviděla a zná mne pouze z telefonu nebo e-mailu. A díky tomu si v podstatě ani nikdo nevšiml, že již nejsem v ČR (pokud budou číst tento článek, mohou být překvapeni).
  • Přítelkyni skončila v červnu pracovní smlouva

Technické detaily

Nic nám již nebránilo začít cestovat. Začali jsme řešit nějaké technické detaily (třeba se budou někomu hodit):

  • Destinace: Pro začátek jsem zvolil Kanárské ostrovy. V zimě je zde teplo, mluví se tu španělsky (jazyk, který se chci naučit), pouze hodinový časový posun oproti ČR, přijatelná cenová úroveň (pro porovnání je ideální portál Numbeo – cost od living) a stále je to EU.
  • Peníze: Abych ušetřil na transakčních poplatcích a směnných kurzech, otevřel jsem si účet u AirBank – vedení více účtů zdarma, umožňují vydat kartu k EUR účtu a další kartu pro přítelkyní. Peníze pak směňuji přes TransferWise za minimální poplatek.
  • Peníze 2: V záloze mám ještě kartu Revolut, ze které mohu platit a vybírat peníze po celém světe zdarma. Kartu ovládám přes mobil a mohu si ji kdykoliv povolit a zablokovat v mobilní aplikaci (ideální pro platby přes internet).
  • Pojištění: Od ČSOB máme cestovní pojištění k platební kartě – Extra family – za skvělou cenu jsme pojištěni po celý rok a platí to i na sporty jako je potápění nebo vysokohorská turistika (obojí mám rád), nepřetržitá délka pobytu v zahraničí je 120 dní
  • Telefon: Používal jsem tarif od Vodafone, který měl za cca 1.500 Kč neomezené volání, SMS a internet 100 MB/den po celé EU. Nyní, když už je roaming zrušený, to není aktuální (dlouhodobou cestu mimo EU jsem zatím nemusel řešit)
  • Ubytování: Řeším přes AirBnb, ale poplatky začínají být dosti nepříjemné. Zatím je to pro mne stále nejjednodušší, nejrychlejší a nejbezpečnější cesta k pěknému ubytování.

Obavy před cestou

Ze začátku to byla hlavně nervozita – jaké to bude a jestli na Kanárských ostrovech vydržíme plánované tři měsíce. Starší příbuzní se báli možná ještě více (padající letadla, teroristi, imigranti, násilnosti), ale myslím, že to jsou jen obavy z neznalosti a přílišného dívání na televizní noviny 😊.

Já se hlavně bál, jestli budu schopný udržet pracovní morálku. Jsem workoholik, co má neustále pocit, že se bez něj nic neobejde. Nakonec jsem ale zjistil, že jsem schopný v zahraničí udělat více práce, než když jsem v ČR. Myslím, že to je zejména proto, že:

  • pracuji z domu, tak ušetřím čas na cestě do/z práce,
  • je zde více sluníčka, mám tak víc energie,
  • slunce zde zapadá později, mohu tak pracovat do 18.00 a ještě mám před sebou několik hodin světla, kdy mohu něco podniknout.

Jak cestuji

Zatím to nemám tak, že bych odjel na pár let pryč. Spíše rád vycestuji na pár měsíců a pak se zase na pár měsíců vrátím do ČR. Takhle mi to vyhovuje. Líbí se mi totiž změny prostředí (stejně jako změny ročních období). Mám pocit, že to udržuje můj mozek stále aktivní a ve střehu. I pouhá procházka po ulici je jiná, když je to místo cizí (na místě, kde to znám, automaticky přecházím na „autopilota“ a okolí ani nevnímám).

Když jsem v zahraničí, užívám si toho, co je zde jiné – moře, příroda, jídlo, kultura. Nejsem však zastánce toho, že v zahraničí je všechno lepší než v ČR, proto si vážím i návratu do ČR. Zpátky v ČR vidím rodinu, přátelé, zařídím si osobní věci a ušetřím nějaké peníze na další cestu. Cestování pro mne není životní cíl, je to spíše způsob, kterým si zpestřuji život a relaxuji.

Další postřehy z cestování:

  • Místní doprava: Na místě se pohybujeme s pomocí MHD (levné a zábavné, zvláště když si nejste jisti, kde vás autobus vysadí), nebo si půjčíme auto, když jedeme někam dál. Na půjčování aut se nám osvědčil CICAR. Mají nízké ceny, auta v dobrém stavu, pojistku s 0% spoluúčastí (už nám jednou v noci na parkovišti nabourali auto a ujeli ☹) a druhého řidiče v ceně. Dvakrát se stalo, že jsme si objednali nejlevnější auto s GPS a místo něj jsme dostali za stejnou cenu kabriolet, který je běžně 2,5x dražší 😊.
  • Strava: Většinou doma (obložená bageta, nebo navařit na několik dní). Některé potraviny jsou zde levnější než v ČR (např. sýry, sušené šunky, exotické ovoce), jiné zase dražší (např. brambory, cibule, dušená šunka, čokolády). Jednou za pár dní si pak dáme oběd/večeři ve městě (ať z toho života taky něco máme).
  • Sport: Při cestování se hodilo, že s přítelkyní děláme oba CrossFit. Box (místo, kde se cvičí) je téměř všude, cviky jsou stejné, není třeba se „sehrávat“ s ostatními (jako u ostatních týmových sportů) a jsou zde vždy přátelští lidé (komunita lidí). Pomáhá nám to se seznamovat s místními a udržovat se fit.
  • Seznamování: Na potkávání nových lidí se nám osvědčil sport (CrossFit, potápění) a výletování (dobré příležitosti dát se s někým do řeči). Všem také doporučuji aplikaci MeetUp. Jsou zde různé plánované události, kde se lidé schází – nejčastěji za účelem vzájemného učení cizích jazyků.

Zážitky z cestování

Noční výstup na sopku

Na Tenerife jsme podnikli noční výstup na Pico del Teide (3.718 m.n.m.), nejvyšší horu (sopku) celého Španělska. Není to tak, že bych si liboval v nočních výšlapech.  Vstup na úplný vrchol je regulován a musíte mít povolení, které je sice zadarmo, ale je nutné si ho zarezervovat alespoň 1-2 měsíce dopředu. V době, kdy jsme to hledali my, už byly povolenky vyprodány a já jsem pomalu přestával věřit, že se na vrchol podíváme. Ale pak se stalo takové to, o čem se zpětně říká „zvláštní štěstí“- ve španělsky mluvící zemi jsem šel na sraz francouzsky mluvících lidí a potkal tam holku z Polska. Ta mi prozradila, že strážce kontroluje povolenky na vrchol jen od 9.00 do 17.00 (což je i otevírací doba lanovky), mimo tento čas tam není. Tak jsme si zjistili, kdy má být úplněk, abychom měli co nejvícei za úplňku, kdy je nejvíce světla), nakoupili v Decathlonu teplé oblečení (u moře bylo přes den skoro 30 stupňů celsia, kdežto na hoře mrzlo) a vyrazili. Byl to krásný zážitek vidět z takové výšky ostrov za východu slunce.

Potápěčská licence

Ve Španělsku jsme si udělali certifikaci pro potápění abychom se mohli volně potápět. Pokud se člověk nebojí potápění a cestuje, tak bych to určitě zařadil na seznam „povinností“ 😊. I když za sebou zatím nemám tolik ponorů, tak musím napsat, že podmořský život je velice barevný, uklidňující a živý. Překvapilo mne, jak jsou zvířata klidná a potápěčů se téměř nebojí. Neustále okolo nás plují různobarevné rybky, občas si říkám že na nás vyloženě civí. Při posledním potápění na Pal Mar Wall jsme si hladili půlmetrové mořské želvy a téměř třímetrové rejnoky.

Setkávání s přáteli

Na každé cestě za námi vždy přiletěl někdo z přátel z ČR. Je to bezva zpestření, kdy se bavíme česky i s někým jiným než mezi sebou a vyrážíme na společné výlety. Je to zvláštní, ale moc Čechů nepotkáváme – asi i proto, že se držíme mimo turistická letoviska. Často ale poznáváme „sousedy“, nejvíce z Polska a Německa, se kterými vyměníme zkušenosti nad pivem nebo vínem 😊.

Další plány

Z Kanárských ostrovů se budu brzy vracet. Blíží se Vánoce, přes které bych rád zůstal doma. Také to vypadá, že nás ve firmě čekají nové a poměrně velké zakázky, určitě bude hodně práce. Kam a kdy bude další cesta, to zatím netuším. Stále jsem se ještě nenaučil španělsky (pokaždé se něco objeví a já to časově nestíhám ☹), takže nejspíše opět nějaká země, kde se mluví španělsky. Také se musím držet časových zón podobných ČR. Sice nemusím být přímo v ČR, stále jsem však závislý na stejné pracovní době (doufám, že i to se mi podaří do budoucna vyřešit).

Minulý týden jsme na CrossFitu potkali Andreje z Namibie (jižní Afrika). Oficiální jazyk angličtina, časová zóna +1 a prý se jedná o moderní, bezpečnou zemi … možná se rýsuje další destinace.

Jak jste na tom Vy? Máte v plánu taky někam vyrazit? Když byste byli příští rok v září/říjnu na Kanárských ostrovech, dejte vědět, můžeme dát společný drink.

  1. Ahoj, aktuálně zkouším také digitálně nomádit. S rodinkou jsme měsíc na Mallorce, manželka od začátku „střihá metr“ :-), ostatní si to užíváme. Udržet pracovní morálku je těžší, než jsem čekal, ale po 14 dnech už to začíná být dobré. Jinak byt jsem sehnal přes Facebook, stál ani ne polovinu ceny podobných bytů na AirBnb. Nevýhodou je, že člověk nemá před příjezdem žádné garance.

    • Ahoj Kubo, díky za příspěvek a tip. Na ten FB jsem úplně zapomněl. Našel jsi nějakou skupinu typu „Češi na Mallorce“ a tam byt? Jaké tam máte počasí, je to na koupání? V Las Palmas byl včera úplný nával – hlava na hlavě (Španělé měli svátek a nejspíš i Britové přijeli na prodloužený víkend).

      • Ahoj Martine, omlouvám se za dlouhou prodlevu v odpovědi, situace se na Mallorce změnila. Od pátku jsme už všichni dle plánu po měsíci doma, ale manželku jsme s menším synkem poslali domů už po 14 dnech a zůstal jsem tam s druhým synkem. Od té doby, i když mi přibyly povinnosti, tak to bylo fajn, moc jsme si to užili a dokonce jsem i podle plánu stíhal pracovat, takže takový win-win :-). Jinak počasí bylo ke konci už takové proměnlivé, ale pořád o dost lepší než v ČR, nějak tu zimu tady zatím nedávám :-). Ale ještě teď ve čtvrtek (16.11.) jsme se pěkně vykoupali.
        Byli jsme v Magalufu a přišlo mi zajímavé, že tam 31.října končí sezóna a všechny hotely, restaurace, bary a tak zavřou, z moře a pláže všechno uklidí a je hotovo.
        Mallorcu určitě doporučuji, moc se mi líbila, řekl jsem si, že tam někdy zaletím pochodit po horách nebo na kolo, všude tam jsou cyklostezky.
        Ohledně FB skupin, doporučuji tyto dvě:
        „MALLORCA venta y alquiler de viviendas“
        „MALLORCA APPARTMENTS AND ROOMS FOR RENT“

        • Nic se neděje, sám občas samou prací nevím kde mi hlava stojí :).
          Díky za tipy na skupiny. Jak budeme plánovat další kolo kanárů, tak se přidám. Já už jsem zpět skoro tři týdny a musím napsat, že snad od první hodiny po příletu jsem nachlazený :).
          Koukal jsem na nějaké fotky z Magalufu a vypadá to na slušné párty místo 🙂 (podobné davy Britů jsme měli ve španělské Malaze). Zbytek fotek z Mallorca už vypadá vážně dobře.

Napsat komentář